Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výpočty ztrát tepla z domů a stavebních objektů

Pro výpočty tepelných ztrát a tepelné bilance domu jsou nutná vstupní data jako rozměry, druh materiálu a jejich skladba a tloušťka a množství vstupní energie na vytápění domu - objektu. 

Tato vstupní data můžete zaslat v Dotazník k provedení výpočtu ztrát tepla nebo mohou být získána přímo na místě, levnější pro vás je zaslat objednávku.

K výpočtům tepelných ztrát domu nebo jiných stavebních objektů určitě budou použity:

Součinitel (koeficient) tepelné vodivosti (λ)  nás informuje o vlastnostech různých materiálů vést teplo z teplejší strany na chladnější, je to konstanta a je charakteristická pro každý materiál. Udává se v jednotkách (W/m.K)

Např.

Beton            1,4 W/m.K

Cihla plná     0,86 W/m.K

Polystyren    0,044 W/m.K

Žula              3,3 W/m.K

Vzduch         0,024 W/m.K

 

Z výše uvedeného je patrno, že čím menší číslo, tím lepší izolační materiál.

 

Součinitel prostupu tepla (U) nám udává celkovou výměnu tepla mezi vnitřní a vnější (teplejší a studenější) stranou (W/m2.K), které jsou od sebe odděleny jakoukoliv přepážkou, stěnou, izolací a podobně. Toto číslo nám říká, kolik tepla jednotkovou plochou prochází z teplejšího prostředí do chladnějšího, označuje se symbolem U.

 

Jak můžeme vypočítat součinitele prostupu tepla

Součinitel prostupu tepla se nejčastěji vypočítává podle druhu materiálu, ze kterých se skládá konstrukce, stěna. Tak zjistíme i odhad spotřeby tepla na vytápění. Výpočet je prováděn dle:

 

U = 1/(Rn+Rk+rN)

U = součinitel prostupu tepla, (W/m2K)

Rk = tepelný odpor konstrukce, stěny, zdi (může se jednat i o součet odporů n vrstev)

Rn = dle normy odpor při přestupu tepla na vnitřním povrchu konstrukce, stěny (0,13 m2K/W)

rN = dle normy odpor při přestupu tepla na venkovním povrchu konstrukce, stěny (0,04 m2K/W)

 

Tepelný odpor je převrácená hodnota součinitele prostupu tepla, neboli, čím je hodnota tepelného odporu větší, tím je únik tepla menší.

 

Se součinitelem (koeficientem) přestupu tepla (α) nebudeme pracovat, protože se přestup tepla týká přestupu tepla z jedné látky do druhé, hlavně pro případ složení vrstev: pevná látka - plyn, pevná látka - kapalina, kapalina - plyn. Tento součinitel přestupu tepla se hojně využívá  např. v chemickém a energetickém průmyslu, ale také v oboru vytápění při výpočtech parametrů chladičů ohřívačů, vařáků a pod. Jednotka je W/m2K.

 

U výpočtů tepelných ztrát domu se přihlíží též k ještě k dalším faktorům jako například orientace domu, nadmořská výška nebo zda je dům na samotě atd. Určitě je něco jiného zda je dům na kopci v Krkonoších nebo třeba v husté zástavbě třeba v Kolíně.

 

Tepelná bilance domu

Ideální dům, ale opravdu ideální co se týče tepla, je ten, který nemá vůbec žádné tepelné ztráty. Takový, ale prostě na celém světě neexistuje. Jde pouze o to, aby tepelné ztráty byly co nejmenší. Tepelná bilance nám říká, kolik tepla odebereme - vyrobíme a kolik tepla nám díky nedokonalosti uteče. Můžeme vyrobit - odebrat např. 10.000 kJ, ale uteče nám 8.000 kJ. Tepelně izolační účinnost objektu, aby se v něm dalo žít, je tedy jen a pouze 20%. Naší snahou je, aby tepelně izolační vlastnost domu se co nejvíce přibližovala ke 100%. Proto je výhodné znát tepelné ztráty domu Dotazní k výpočtu ztrát a tu vylepšovat.

Obecně a laicky lze říci, že při ustáleném chodu domu se množství dodaného tepla ( Qdodané ) rovná tepelným ztrátám ( ∑Qztráty ) + ztráty tepla větráním, prostě větrat se musí. V podstatě nám jde jen o to, kolik tepla a za jak dlouho nám uteče pánu Bohu do oken.

 

∑Qdodané =  ∑Qztráty + Qvětrání

kde

∑Qztráty = Qzdivo + Qstrop + Qokna + Qdveře + Qpodlaha