Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je to termokamera - princip měření

Termokamera je měřící přístroj na bázi vysílání infračerveného světla na těleso nebo předmět, které se následně vrací do přístroje, který zpětný odraz vyhodnotí.

Každý objekt s teplotou vyšší než absolutní nula (-273,15 0C) vydává infračervené záření, které není lidským okem viditelné.

Termokamera měří ve svém zorném poli dlouhovlnné infračervené záření. Z toho dopočítává teplotu měřeného objektu.

Termografie (měření teploty pomocí termokamery) je pasivní, bezdotyková metoda měření teploty, výstupem této kontroly jsou termovizní snímky, kde je patrné rozložení teplot na nebo v objektu.

 

Doba měření budov a kontroly termokamerou

Pokud si chceme pořídit termovizní snímek domu z venkovního prostředí - exteriéru je nejlepší doba, když venkovní teplota se pohybuje pod bodem mrazu a stav počasí je ustálený nebo brzy po ránu. Je to dáno tím, aby byl zajištěn dostatečný rozdíl teplot.

Měření termokamerou v interiéru, uvnitř budovy, není tak striktní. 

Celkově lze říci, že k měření se určitě nehodí letní měsíce, kdy teploty v bytě nebo rodinném domě jsou téměř identické s teplotou v okolí domu. Nejlepší měsíce k měření a s dobrou vypovídací schopností jsou cca od října do konce března. 

 

Měření teplot na venkovním povrchu objektu

Typický termosnímek vesnického rodinného domuToto je termosnímek termokamerou klasického vesnického domu. Tmavé barvy (dle stupnice vpravo) vyjadřují chladná místa a teplejší naopak.

Současně lze konstatovat, že tmavá místa na snímku vyjadřují dobrou tepelnou izolaci. Světlá místa nám říkají, že zde uniká teplo z objektu. Toto je pohled z exteriéru.

 

Měření teplot na vnitřním povrchu místností

Špatná izolace nebo tepelný most v podkrovní místnostiNa tomto snímku termokamery je vidět místo, kde dochází k úniku tepla. Může se jednat o tepelný most nebo špatnou izolaci. V tomto případě jde o podkrovní místnost.

 

 

Tepelný most v rohu místnosti

 

 

 

 

 

Opět typická situace ztrát tepla z místnosti. Velmi častá situace úniku tepla z místnosti přízemního rodinného domu. Zde může docházet díky nízké teplotě již i k tvorbě plísní (tmavá místa). Tak to vidí termokamera, je to pro vás důležitá informace, kterou můžete využít k úsporám tepla a též ke zvýšení svého komfortu tj. i zvýšení tepla v místnosti.

 

Tvorba plísní na zdivu a jak s tím souvisí teplota a vlhkost vzduchu?

Alergií na plísně a roztoče u nás trpí cca 10% obyvatel. Hygienické normy připouští vlhkost vzduchu v obytných prostorách 30 - 70 %, ideál je někde kolem 40 - 45%. Pokud je vlhkost dlouhodobě nad 50% vzniká již riziko tvorby plísní, rovněž toto prostředí je vhodné pro roztoče. Obsah vodních par v m3 vzduchu (nasycenost vzduchu vodními parami) je závislá na teplotě. Teplejší vzduch dokáže pojmout více vodních par než chladnější. Pokud je například vnitřní teplota v místnosti 200C a relativní vlhkost 60%, tak 1 m3 vzduchu obsahuje 10g vody. Když tento vzduch se ochladí na 80C, klesne vzdušná vlhkost na polovinu a zbylých 50% se vysráží na chladných místech jako oknech, v rozích místnosti nebo okolo okenních rámů. Ideální podmínky pro plísně - rosný bod. Obecně lze říci, že plísně vznikají při vlhkosti cca 80%. Když tedy máte v místnosti 200C tak plísně mohou vznikat na povrchu zdiva, kde je jeho teplota již cca 12,60C. 

Z těchto důvodů je vhodné tato místa najít a tím následně odstranit nebo předejít tvorbě plísní už v zárodku.

Rosný bod je bod, kdy vzduch je již maximálně nasycen vodními parami. Pokud teplota klesne třeba jen o 0,10C, tak již nastává kondenzace přebytečné vlhkosti na okolních předmětech nebo zdivu, při zvýšení teploty je princip opačný, vzduch může pojmout další vlhkost (vysychání).

Zkrátka řečeno, maximální obsah vody ve vzduchu je dán fyzikální zákonitostí při dané teplotě a tlaku, ten ale budeme zanedbávat.