Jdi na obsah Jdi na menu
 


Měření termokamerou - tepelné ztráty rodinného domu

Měření termokamerou - tepelné ztráty rodinného domu, jeho zdiva, oken je vhodné provádět za ustáleného počasí, bez deště, sněžení a pří dostatečném rozdílu teplot mezi interiérem a exteriérem, to je min. 15 0C. Měření termokamerou tepelných ztrát je poměrně přesné a vypovídací schopnost má velmi dobrou.

Měření termokamerou rodinného domu

 

Měření termokamerou ztráty tepla rodinného domu

Toto je termosnímek z měření termokamerou vesnického rodinného domu. Tmavé barvy (dle stupnice vpravo) vyjadřují chladná místa a teplejší naopak.

Současně lze konstatovat, že tmavá místa na snímku vyjadřují dobrou tepelnou izolaci zdiva. Světlá místa nám říkají, že zde uniká teplo z objektu. Toto je pohled z exteriéru.

Zahradní domek Sam Zahradní domek Lisa Zahradní domek plastový - kovový altan-dreveny.jpg pekna-chata.jpg detsky-domek.jpg  prodejni-stanek.jpg Dětská skluzavka s přístřeškem Dětská houpačka se skluzavkou Zahradní nábytek dřevěný

 

Doba vhodná k měření tepelných ztrát domu termokamerou

Pokud si chceme pořídit termovizní snímek domu z venkovního prostředí - exteriéru je nejlepší doba, když venkovní teplota se pohybuje min. o 15 0C níže než je v interiéru a stav počasí je ustálený, brzy po ránu. Je to dáno tím, aby byl zajištěn dostatečný rozdíl teplot pro měření termokamerou.

Celkově lze říci, že k měření se určitě nehodí letní měsíce, kdy teploty v bytě nebo rodinném domě jsou téměř identické s teplotou v okolí domu. Nejlepší měsíce k měření a s dobrou vypovídací schopností jsou cca od října do konce března. 

 

Měření teploty termokamerou na vnitřním povrchu místností

Měření teploty termokamerou v interiéru domu, uvnitř budovy na vnitřním povrchu, není tak striktní. Je vhodné při měření termokamerou nepoužívat tepelné a světelné zářiče, aby termosnímky tím nebyly ovlivněny. Měření tepelných ztrát na vnitřním povrchu snímek níže.

Rosný bod v podkrovní místnosti zjištěný termokamerou

Na tomto termosnímku při měření termokamerou je vidět místo, kde dochází k úniku a ztrátě tepla, také vzniká rosný bod a následně plíseň na zdi. Může se jednat o tepelný most a špatnou izolaci. V tomto případě jde o podkrovní místnost.

 

Plíseň na zdi v rohu místnosti, rosný bod

 

 

 

 

 

 

Opět typická situace ztráty tepla z místnosti domu. Velmi častá situace úniku a ztrát tepla z místnosti přízemního rodinného domu. Zde může docházet díky nízké teplotě již i k tvorbě plísní (tmavá místa). Tak to vidí termokamera, je to pro vás důležitá informace, kterou můžete využít k úsporám tepla a též ke zvýšení svého komfortu tj. i zvýšení tepla v místnosti.

 

Plíseň na zdi a v bytě, co je rosný bod?

Alergií na plísně a roztoče u nás trpí cca 10 % obyvatel. Hygienické normy připouští vlhkost vzduchu v obytných prostorách 30 - 70 %, ideál je někde kolem 40 - 45 %. Pokud je vlhkost dlouhodobě nad 50% vzniká již riziko, že vznikne plíseň na zdi, plíseň v bytě. Rosný bod v závislosti na teplotě a okolní vlhkosti viz. Rosný bod tabulka.

Potom lidé přistoupí k používání Savo proti plísni, to ale neřeší problém vzniku plísní. Rovněž toto prostředí je vhodné pro roztoče. Hlavní problém je, že vznikl rosný bod, místo kde je studené místo, na kterém kondenzuje vzdušná vlhkost. Obsah vodních par v m3 vzduchu (nasycenost vzduchu vodními parami) je závislá na teplotě. Teplejší vzduch dokáže pojmout více vodních par než chladnější. Pokud je například vnitřní teplota v místnosti 200C a relativní vlhkost 60%, tak 1 m3 vzduchu obsahuje 10g vody. Když tento vzduch se ochladí na 80C, klesne vzdušná vlhkost na polovinu a zbylých 50% se vysráží na chladných místech jako oknech, v rozích místnosti, okolo okenních rámů. Ideální podmínky pro plísně - rosný bod. Obecně lze říci, že plísně vznikají při vlhkosti cca 80%. Když tedy máte v místnosti 200C tak plísně mohou vznikat na povrchu zdiva, kde je jeho teplota již cca 12,60C. 

Z těchto důvodů je vhodné tato místa najít a tím následně odstranit nebo předejít tvorbě plísní už v zárodku.

Rosný bod je bod, kdy vzduch je již maximálně nasycen vodními parami. Pokud teplota klesne třeba jen o 0,10C, tak již nastává kondenzace přebytečné vlhkosti na okolních předmětech, oknech nebo zdivu, při zvýšení teploty je princip opačný, vzduch může pojmout další vlhkost (vysychání).

Zkrátka řečeno, maximální obsah vody ve vzduchu je dán fyzikální zákonitostí při dané teplotě a tlaku, ten ale budeme zanedbávat.

 

Kuna v podkroví pod střechou

Kuna za sadrokartonem podkrovních místností je velmi častý jev. Pomocí termokamery lze cca lokalizovat, kde nebo kudy se kuna pohybuje, přespává. Kuny si vybudují pelech a přitom rozhrabou střešní vatovou izolaci. Tím se obnaží vlastní sádrokarton, který je v tomto místě mnohem chladnější než okolní. S termokamerou lze tato chladná až studená místa najít.

S tímto problémem už máme zkušenosti, neváhejte nás kontaktovat.

 

Co je to termokamera - princip měření

Termokamera je měřící přístroj na bázi vysílání infračerveného světla na těleso či předmět, které se následně vrací do přístroje, který zpětný odraz vyhodnotí.

Každý objekt s teplotou vyšší než absolutní nula (-273,15 0C) vydává infračervené záření, které není lidským okem viditelné.

Termokamera měří ve svém zorném poli dlouhovlnné infračervené záření. Z toho dopočítává teplotu měřeného objektu domu.

Termografie (měření teploty termokamerou) je pasivní, bezdotyková metoda měření teploty, výstupem této kontroly jsou termovizní snímky, kde je patrné rozložení teplot na nebo v objektu.

Najdete nás též na facebooku.